DĚJINNÝ PŘEHLED BUDČE

Rytíři Bořitové z Budče měli ve znaku 2 sekery křížem. I když se zbavili rodného statku, nalézáme je na jiných místech, např. v Meziříčku ještě r. 1612 a na Líšni a Sokolnicích.


Jako středisko správního celku nabyla Budeč významu za času panství kláštera louckého, kdy připojeny byly k Budči Štěpkov, Domamil a Litohoř, zvláště však za doby Wallisů , kdy z kanceláře budečské přijímaly rozkazy vedle jmenovaných obcí též Knínice, Radkovice, Slatina, Vesce, Budíškovice, Jersice, Červený Hrádek.
Tvrz stála na místě nynějšího zámku. Byla chráněna rybníkem nejen nynějším, nýbrž také na severozápadní straně, kde nyní jest louka. Z tvrze vedla podzemní chodba, jak zjištěno když v letech 1830tých propadla se cesta nedaleko brány a r. 1879, kdy propadla se cesta poblíž nynějšího pomníku padlých.


Zámek v nynější podobě dostavěl klášter loucký. Na severozápadním traktu jest letopočet 1676. Před r. 1672 byla v zámku zřízena i kaple. Dodnes ukazují místnost, kde se kaple nalézala.


Farní chrám připomíná se poprvé r. 1346, kdy Beneš z Budče věnoval patronátní právo budeckého kostela panenskému klášteru v Pustiměři. Listina o tom chová se v arcibiskupském archivu v Kroměříži a je potvrzena Karlem IV. a papežem Klimentem VI. V gotickém presbytáři jest ve zdi sedile, sanktuarium a schránka na sv. oleje se starobylým mřízováním, což náleží k nejstarším památkám kostela. Tři náhrobní kameny ve zdi náleží Koňasům: Jindřichu Koňasovi, zemřelému r. 1559, jeho synovi Volfovi, sudímu menšího práva zemského a jeho manželce Markétě, rozené Hostokovské z Arklebic. Tito manželé, nemajíce dítek, pořídili si kameny náhrobní už za živa r. 1589. V kryptě pod kostelem pochováno mnoho šlechtických osob. Barokní kazatelna má řezby, jež oceněny jako práce sochaře – samouka. V kapli jest gotická socha sv. Anny Samétřetí. Tamní oltář jest zbytek hlavního oltáře z doby premonstátské. Ve věži jest okénko v podobě střílny. Do r. 1789 rozkládal se kolem kostela hřbitov, z něhož zachovala se část zdi. Kulatá bašta ve hřbitovní zdi jest zbytek karneru (kostice).


Fara bývala tam, kde jest panský dvůr a byla nadána pozemky. Když r. 1666 získal patronátní právo klášter loucký, dal do fary vlastního kněze, vykázal mu byt na zámku, pozemky farní vzal do vlastního hospodářství a do fary usadil šafáře. Do r. 1717 bylo do Budče přifařeno i Meziříčko, jako památka, že Budeč a Meziříčko mívali kdysi stejného pána.


Škola v Budči je velmi stará. Založena byla r. 1660 Jiřím Matyášovským z Matyášovic na popud faráře Jiřího Ryšavého. Na nynějším místě stojí od r. 1841.
V lese "Borovi" nad rybníkem stojí kaple Panny Marie Sněžné. Postavil ji opat loucký Dr. Norbert Pleyer, když po resignaci nějaký čas v Budči žil, z vděčnosti za ochranu za vpádu tatarského (tureckého). Povolení nese datum 19. 11. 1687 v Kroměříži. Ke kapli vedla lávka přes rybník a konaly se tam poutě, až Josefem II. byly zamezeny a kaple odsvěcena. V době novější byly poutě obnoveny.
Velkého dobrodiní dostalo se budckým a s nimi štěpkovským, domamilským a litohořským r. 1784, když po zrušení kláštera louckého uzavřela státní správa statků budeckého s poddanými smlouvu, v níž byla vykoupena robota penězi, obilím a pracemi. A když kolem r. 1820 byly v Krasonicích a Vesci selské nepokoje, byl v našich dědinách klid.


Do Budče přísluší osada Rabštejn, jež vznikla r. 1786, kdy tamnější dvůr byl rozparcelován a obnovena osada dávno zaniklá.


Některé události místní


R. 1421 přišel do Budče vyzvědač města Znojma, aby pozoroval vojsko husitské. R. 1454 část vojska švédského odtrhla od Dačic a zpustošila Borek, Budíškovice, Budeč, Krásonice. Budeč musila dáti 50 zl. výpalného. R. 1742 od 3. do 10. března byl tu plukovník Plok s 3 setninami Sasů, kteří se chovali slušně. R. 1771 vyšel oheň v kovárně č. 37, přenesl se na školu č. 38, zachvátil šindelovou střechu kostnice a střechu kostela. Loď kostelní, jež měla rovný strop, byla po požáru sklenuta a věž obdržela nynější podobu. R. 1805 a 1809 byli tu Francouzi a způsobili obyvatelům mnoho obtíží předepsanými dodávkami. R. 1866 táhli tu Prusové na zpátečním pochodu.



Milým členům hasičského sboru budečského k zlatém jubileu napsal Metod Švéda, farář.