HISTORICKÉ PAMÁTKY

Z barokní etapy zámku pochází kašna z roku 1670, která byla přenesena z aleje na třetí nádvoří roku 1935. Poslední stavební úpravy daly zámku dnešní podobu na konci 18. stol. V l. patře paláce se nachází sál s bohatou štukovou výzdobou. Jeho stěny pokryl v letech 1723 až 1724 malíř K. F. Tepper rozměrnými plátny, která zachycují návštěvy habsburských císařů v Brtnici.






Více fotek



Hoffmannův dům


Nárožní dům východní fronty hlavního náměstí je jedním z dokladů středověkého vývoje městské zástavby. Z renesančního období se zachovaly hřebínkové klenby. Jeho podobu určilo několik barokních přestaveb. Dům patřil více než dvě stě let patricijské rodině Hoffmannů, majitelů továrny na kartouny a místních starostů. Je rodným domem architekta Josefa Hoffmanna (1870 - 1956), světově proslulé vůdčí osobnosti vídeňské secese (Jugendstilu) a tvůrce moderního designu. V budově je expozice "Josef Hoffmann".



Renesanční radnice


Stavba má středověký původ. Její dnešní podoba vznikla rozsáhlou a důkladnou přestavbou v renesanci v 2. pol. 16. století. Z té doby se zachovalo průčelí s atikovým štítem a cimbuřím, okna s renesančním ostěním, portálky v průjezdu, několik prostorů s hřebínkovými klenbami. Zvonek ve vížce radnice dostal jméno "Robotníček".



Pavlánský klášter


Aby své protestantské poddané obrátil ke katolické víře, povolal hrabě Collalto do Brtnice r. 1624 mnichy řádu sv. Františka z Pauly. Klášter byl postaven v letech 1636 - 1644. Je to jednoduchá barokní budova postavená kolem čtvercového nádvoří s arkádami. Pavlánský klášter byl zrušen roku 1784. V roce 1861 v něm byla zřízena textilní manufaktura. Pro tento účel byl stavebně upraven, arkády byly zazděny. Dnes slouží jako obytný dům.



Farní kostel sv. Jakuba Většího


Dnešní vzhled jednoduché barokní stavby pochází z let 1776 - 1784. Kostel byl založen ve středověku. Uchovává významná umělecká díla. Pozdně gotická dřevěná skupina "Kladení do hrobu" pochází z 1. třetiny 16. stol.Renesanční kovovou lampu věčného světla, pozlacenou křtitelnici a další předměty věnovali Hynek Brtnický z Valdštejna a Kateřina Zajímačka z Kunštátu v letech 1573 až 1596. Významné jsou také kostelní obrazy a sochy, zejména Pieta z roku 1718 a Anděl Strážce z roku 1715, řezbářské práce brtnického sochaře Davida Liparta. Farní kostel uchovává ostatky neznámého prvokřesťanského mučedníka, nazývaného sv. Fidelius. Do Brtnice byly přeneseny z Říma r. 1732.






Zámecký kostel


Stavebníkem původní evangelické modlitebny zasvěcené sv. Matoušovi byl v roce 1588 Hynek Brtnický z Valdštejna. Byla stavěna v renesančních formách, ve kterých se ještě uplatňovaly gotické prvky (systém opěráků, kružby oken). Roku 1629 započali Collaltové s přestavbou podle plánů tehdy významného vídeňského architekta G. B. Pieroniho. Ten připojil boční kaple a věž. Rekatolizační akt byl zdůrazněn novým zasvěcením kostela Nanebevzetí Panny Marie r. 1641. Současně se zrušením kláštera byl zrušen i kostel. Byl však opět obnoven r. 1831 a zasvěcen blahoslavené Juliáně z rodu Collalto. V době před první světovou válkou byl odstraněn barokní hlavní oltář a nahrazen secesním.



Most u radnice


Ve scenérii Brtnice se nevšedně uplatňuje říčka Brtnička. Protéká náměstím a širokým obloukem sleduje zámecký ostroh. Sochy na jejích mostech tvoří jedinečnou galerii. O vzniku a autorství soch na mostě u radnice se nezachovaly žádné doklady. Znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Františka z Pauly, sv. Jana Křtitele, sv. Floriána a sv. Jana Sarkandra.



Most pod zámkem


Sochy na druhém "Židovském" mostě, který se zámkem v pozadí tvoří "Brtnické Hradčany", jsou naopak datovány a autorsky určeny jednoznačně. V letech 1715 - 1718 je vytvořil brtnický sochař David Lipart. Oblouk mostu nese bl. Juliánu, Pietu, sv. Antonína Paduánského, sv. Judu Tadeáše, sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého. Autorem je brtnický sochař David Lipart, žijící v Brtnici v letech 1715 - 1718.



Votivní sloup sv. Tomáše v zámeckém parku


Šest raně barokních sloupů s postavami světců dodává tichým zákoutím Brtnice jedinečný ráz. Před někdejší Mariánskou kaplí nese sloup sochu sv. Josefa (1661), druhý na Horním městě sv. Antonína Paduánského (1666). Třetí - se sv. Rochem (1661) stojí při silnici na Třebíč. Dva další sloupy se nacházejí v areálu zámku: před vchodem z aleje sv. Tomáš Aquinský a na prvním zámeckém nádvoří sloup s Madonou. (Oba po polovině 17. stol.) Poslední, lidově zvaný "sv. Václav" při silnici do Jihlavy je sv. Leopold (1676). Autorství votivních sloupů není doloženo.








Kaple


Na vrcholu vyvýšeniny proti zámku se v panoramatu Brtnice výrazně uplatňuje drobná barokní stavba. Kostelík byl dokončen r. 1680 a zasvěcen Panně Marii Pomocné. Nároží a boční fasády člení toskánské pilastry. Kostelík byl r. 1784 odsvěcen, sloužil jako špitál, nyní je interiér přestavěn na byty.



Židovský hřbitov


Nejstarší židovský hřbitov se měl nalézat na severní stráni za kaplí Panny Marie Pomocné, na příkaz vrchnosti byl však před r. 1600 zrušen. Bezprostředně byl proto založen druhý hřbitov - na severovýchodním okraji městečka. Pohřebiště obdélného tvaru je situované ve stráni mezi lesem a silnicí na ploše 2050 m2. Náhrobky staršího typu v počtu asi 250 kusů jsou provedeny hlavně v místní žule, jejich členění a výzdoba je střídmě barokní odpovídající 17. - 18. století.
Jako symboly zde nalezneme motiv koruny, jelena, květu a vinného hroznu. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z r. 1672



Rokštejn


Cílem vycházek z Brtnice bývá romantická zřícenina v říčním údolí mezi vesnicemi Panskou Lhotou a Přímělkovem. Hrad pochází z 2. pol. 13. století a po komplikovaném vývoji byl jako opěrný bod husitské šlechty jihozápadní Moravy v husitských válkách vypálen a pobořen. Ve druhé polovině 14. století byl střediskem markraběcího panství a správy v regionu. Hrad patří svým složitým stavebním vývojem mezi důležité památky středověké architektury 13. - 15. století.

V letním i zimním období turisté často přijíždějí autobusem z Jihlavy či Třebíče do Brtnice, poté pěšky či na běžkách putují krásným údolím říčky Brtničky po proudu asi 8 km na Rokštejn. Pak lze přejít asi 2 km na železniční stanici Přímělkov nebo Dolní Smrčné a odjet dráhou zpět do okresního města. Trasy jsou označené turistickými značkami.