HYBRÁLECKÉ KAMENY

Taková byla situace v roce 1894. Současně s popisem nechal Fritz pořídit kresbu tohoto kamene, která je dnes spolu s dvanácti dalšími uložena v jihlavském muzeu. Můžeme na ní vidět zcela zřetelně předmět podobný kosíři a nebo také noži, což dalo zřejmě podnět ke vzniku pověsti o řezníkovi. Od té doby se nikdo jiný o tomto kameni nezmínil. V publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku je chybně uveden badatel JUDr. Emanuel Schwab. Ten však zaregistroval až další křížový kámen na rozcestí, naproti polnímu kříži s letopočtem 1865, blíže hřbitova.



A tak se dostáváme k druhému kameni, o kterém se rovněž poprvé zmínil náš dobrý známý MUDr. Fritz. Kámen spočíval na skalnatém kopečku, asi sto kroků od hybráleckého hřbitova. Jeho čelní plocha byla orámována a uprostřed ní byl vytesán reliéf latinského kříže. Nad zemí vyčníval 62 cm a byl 52 cm široký. Tolik popis z roku 1894. O rok později nechal Fritz pořídit kresbu tohoto kamene. Celý soubor čítající 100 pečlivě vypracovaných kreseb byl vystaven postupně v Jihlavě a nakonec v Praze na Národopisné výstavě v roce 1895. Je zajímavé, že neznámý autor této kresby nezachytil na svislém rameni kříže šipku, ani zbytky nápisu či letopočtu na poškozené horní části desky a Fritz se o těchto skutečnostech ani slůvkem nezmínil. Kámen se šipkou tak můžeme vidět jenom na kresbě v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku čerpající zřejmě z popisu pracovníků Státního památkového úřadu Brno, kteří počátkem druhé poloviny 20. století kámen odborně prohlédli a zařadili jej na seznam nemovitých kulturních památek pod čís. 4179. Nedlouho potom kámen zmizel a v roce 1983 byl z evidence vyřazen. Proslýchalo se, že byl zahrnut pod nově vybudovanou asfaltovou vozovku. Ještě je třeba dodat, že uvedený kámen byl v roce 1935 zaregistrován JUDr. Schwabem a po něm ještě v roce 1937 Josefem F. Svobodou, který v poznámce chybně ocitoval Fritze když uvedl, že ke kameni se váže pověst o zabitém řezníkovi. Inu, i cesty badatelů jsou často velice spletité, zvláště pokud čerpají jen z literatury a nepohybují se v terénu.


V textu byl zmíněn hybrálecký hřbitov. I o něm je třeba napsat. Je obehnán zdí z lomového kamene a od roku 1870 se plní prostými i zajímavými kamennými pomníky. Vysvěcen byl za krásného slunečného dne 28. září 1870 farářem Kornelem Köplem od sv. Jakuba v Jihlavě. Na hřbitově byla postavena márnice s věžičkou a zvonkem, který byl zavěšen a vysvěcen v roce 1922. Naproti vstupu do hřbitova stojí opravený kamenný památník postavený původně zdejším padlým vojínům v I. světové válce. Slavnostní odhalení a svěcení se konalo 1. července 1933.


Než opustíme Hybrálec nesmíme pominout zdejší nedávno krásně opravenou kapli sv. Václava stojící na návsi u Smrčenského potoka. Byla postavena někdy ve druhé polovině 18. století a zasvěcena původně Svatému Kříži. Přesvěcení na svatováclavskou se uskutečnilo roku 1829. Je však záhadou, proč autor mapy stabilního katastru, která byla vypracována v roce 1835, uvedl na mapě zasvěcení sv. Janu Nepomuckému. Snad že kaple stála v těsném sousedství potoka a uvnitř se nacházela barokní socha tohoto světce ? Kdo ví. V každém případě jde o pozoruhodné zjištění.


Zajímavou historii má rovněž nedaleký Stříbrný Dvůr vybudovaný někdy ve druhé polovině 18. století rodinou Paumbergerovou. Nedaleko odtud stávala při rozcestí flusárna, výrobna drasla, kterou odpočátku provozovali Židé a kde se ještě dlouho potom udržel pomístní název Beim Juden. Součástí dvoru byla nevelká kaplička neznámého zasvěcení, kterou ve 20. století zcela zničily státní statky, když ji přestavěly na sklad pohoných hmot.


Neblahý osud potkal nedaleko stojící krásná Boží muka. Nejdříve je zloděj zbavil rokokové Piety a zakrátko odvezl i kamenný sloup a sokl. Dnes tu u silnice do Smrčné nalezneme jen prázdnou a zaplevelenou remízku.

Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25