JIŘÍNSKÉ KAMENY

Celková délka kamene je asi 1,5 m a na vytažení takového tělesa ze země nestáčí viklání, ale je třeba kopat krompáčem. První akce zlodějů proto nebyla úspěšná a při druhém snažení už stačili jenom vyndat nářadí a potom rychle ujíždět ...


Památníček byl postaven při polní cestě na malé mezi a v posledních letech byl ukryt do vysoké trávy. Jednalo se o zaoblenou kamennou desku s reliéfem latinského kříže, letopočtem 1921 a vrypy dvou blesků. Svým tvarem připomínal tradiční křížové kameny, ale ve skutečnosti patřil k těm nejmladším. V roce 1995 mi o jeho historii a dalších jiřínských památkách vyprávěl zdejší rodák Františk Eigl. Tehdy jsem se dozvěděl, že tady byla bleskem zabita 11. května 1921 odpoledne pasačka Marie Franzová.


V katastru této vsi je ještě jeden kámen, ale o něm už byla před časem zmínka. Jenom připomenu, že se jedná o kámen s křížem a mečem. Traduje se, že na onom místě byl zabit švédský důstojník. První zmínku o tomto kameni přinesl už v roce 1885 Vilém Richlý z Mirošova a v roce 1892 dokonce kámen krásně vymaloval. Už tehdy kámen ležel zarostlý na mezi při polní cestě do Vyskytné. Podobně vypadá i popis kamene z roku 1894 od Leopolda Fritze a stejně tak lze místo popsat i dnes. Kámen leží zarostlý v mezi a dokonce se zdá, podle ohledání dne 12. 9. tohoto roku, že o něj kdosi už "projevil zájem".


Vraťme se však znovu do vsi a zastavme se u návesní kapličky. Ta byla postavena někdy před rokem 1780 a v dalších letech byla několikrát od základů přebudována. Naposledy se tak stalo v roce 1925. Uvedený letopočet pak stavebníci vytesali do kamene, který je umístěn v soklu při levé straně dveří.
Celou událost popisu obecní kronika. Slavnostní svěcení se konalo 18. října 1925, ale nikde nebyla nalezena zmínka o zasvěcení kaple. Dokonce se o tom nezmiňuje ani farní kronika. Ta naopak k roku 1852 uvádí, že se zde nekonají žádné bohoslužby. Těch tady bylo slouženo jen několik od roku 1945, až do padesátých let 20. století.


Vedle těchto památek je třeba upozornit na velmi zajímavou drobnou sakrální stavbu nazývanou starousedlíky Karasovou kapličkou. Dříve stála u cesty kudy chodívala procesí na Křemešník. V roce 1951 byla polní cesta rozorána. Dnes kapličku objevíte uprostřed pole, mezi dvěma stromy, obloženou velkými balvany. Ještě v 18. století stála na tomto místě Boží muka, což lze vyčíst ze staré mapy z roku 1780. Stávající objekt byl byl zbudován v roce 1811, což dokládá nejen obecní kronika, ale také rozdělený letopočet 18 - 11 patrný dosud na pilastrech lemujících vstup. Podle gruntovní knihy se o stavbu zasloužil zřejmě majitel zdejších pozemků Wenzel Franz obývající tehdy grunt čp. 2.


K místu se váže několik pověstí. V jedné z nich se povídá, že na tomto místě sedlák nalezl během podzimního orání velký poklad a Bohu potom poděkoval tím, že zde vystavěl kapličku. Druhá verze hovoří o vysloužilém vojákovi, který se se svým koněm vrátil zdráv domů po dlouhém válečném tažení. Jako poděkování za šťastný návrat pak ze svého žoldu nechal postavit kapličku. V této souvislosti je zajímavý údaj v tereziánském katastru z roku 1757. Uvádí se v něm, že ve vsi Jíříně opravu pobýval tou dobou na gruntě jeden vysloužilý voják. A potom že na každém šprochu, nebývá pravdy trochu. Jinak je třeba poznamenat, že ani tato kaplička nemá svého patrona. Pouze pamětníci uvádějí, že ve výklenku stávala soška sv. Floriána, patrona před ohněm.


Upřímně bych si přál, aby se osud na všechny vyjmenované památky alespoň trošku pousmál. I když jen jedna jediná z nich je uvedena seznamu nemovitých kulturních památek bývalého okresu Jihlava. Aby se obě kapličky zaskvěly v plné kráse, vně i uvnitř, a uvítaly tak příští kulturní léto v Jiříně. Aby pamětní kámen s letopočtem 1921, jehož originál byl před zloději uložen na bezpečné místo, navrátil se nazpět alespoň v betonové replice. Aby okolí nebylo lhostejně ani k té sebemenší a docela prosté památce, třeba z kusu obyčejného kamene.


Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25