KAMENNÉ PAMÁTKY V KOSTELE SV. MARTINA V TŘEŠTI

Na žulové desce o rozměrech 148 x 61 cm je v oránovaném poli vyobrazen latinský kříž vyrůstající z trojúhelníkové základny. Pod pravým příčným ramenem je reliéf kalichu s hostií a pod levým krátká opeřená šipka směřující hrotem vzhůru, patrně střela z kuše. Je zajímavé, že vůbec první kresba tohoto kamene doplněná shora uvedenými rozměry a krátkou poznámkou " TŘEŠT u kostela " se nachází v pozůstalosti MUDr. Leopolda Fritze v jihlavském muzeu. Pan doktor totiž nashromáždil a do roku 1894 podrobně popsal celkem 95 těchto kamenných památek. Pro expozici na Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze roku 1895 pak nechal pořídit kresby všech těchto tzv. křížových kamenů. V jeho rukopisném souboru však není kámen ze Třeště zapsán. Není mu věnován ani jediný řádek. Nabízí se otázka, zda vůbec ona kresba byla na výstavu poslána. Už také proto, že je opatřena technickým kótováním s udáním rozměrů, zatímco ostatní kresby byly realistické nebo spíše romantické. Nelze vyloučit, že MUDr. Fritz byl o tomto kameni spraven přímo učitelem Aloisem Josefem Pátkem připravujícím tou dobou vydání místopisu Jihlavského okresu pro Vlastivědu moravskou, která vyšla v Brně v roce 1901.


Učitel Pátek o kameni v kostele sv. Martina v Třešti poznamenal :


Za doby Krištova Vencelíka okolo roku 1580 přihlásila se Třešť k vyznání protestantskému. Prvním farářem protestantským byl okolo roku 1588 Brantl, okolo r. 1601 Kašpar Rhodius, pak Melichar Lužický a poslední Jerremiáš, který po bitvě Bělohorské byl vypověděn. Náhrobek jednoho z těchto kněží jest na levé straně oltáře horního ( farního ) chrámu Páně ( vyryty jsou na něm : kříž, 2 šípy a kalich ).


Na tomto místě je třeba poznamenat, že reliéf opeřené střely byl Pátkem viděn mylně jako dva šípy. Další pozornosti badatelů se kámen dočkal v roce 1924 od historika Josefa Vítězslava Šimáka v Památkách archeologických v článku nazvaném Dvě stavby doby přechodní ze záp. Moravy. Vedle popisu zde byla uveřejněna i Šimákova kresba tohoto " náhrobku v Třešti ", která se poněkud liší od kresby Fritzovy. Jde především o zakončení ramen latinského kříže. Šimák má všechny konce zakulaceně vybrány, zatímco Fritz má takto upraveno pouze horní rameno kříže. Co se popisu týče, Šimák napsal :


Konečně při vnější zdi kaple stojí zazděná deska (158 cm vys., 81 cm š.) : v rámci, s něhož zmizelo písmo (ačli bylo), uprostřed kříž, po jeho bocích kalich a šíp.


Z krátkého textu vyplývá jedna důležitá okolnost - kamenná deska už se nenacházela v roce 1924 uvnitř chrámu, ale byla vyjmuta z podlahy a dána k vnější severní zdi kostela, kde se nachází doposud.


Dalšími badateli zajímajícími se o uvedený kámen byli třešťští učitelé Karel Brázda v roce 1968 a František Bukvaj v roce 2001. Posledně jmenovaný pak poznamenal, že jde o gotický náhrobek neznámého faráře erbu střely. Zřejmě byl inspirován starší literaturou uvádějící v Třešti v roce 1358 jistého Záviše z Třeště. Podle historika Augusta Sedláčka a později i Pátka měl rod pánů z Třeště ve svém erbu krátkou opeřenou střelu hrotem šikmo vzhůru. Zdeněk Jaroš z Jihlavy pak v popisu tohoto kamene uveřejněném v roce 2003 v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku uvedl, že šipka není v tomto případě heraldickým znamením. Mylně však ve svém popisu napsal, že pod levým příčným ramenem kříže se nachází kalich s monstrancí. Žádná monstrance však na čelní ploše kamene patrná není a to v negativním, ani v jiném provedení.


Ze všech uvedených popisů je zřejmé, že jde o kamenný náhrobník. Přitom s ohledem na použité dva symboly nelze vyloučit tragickou příhodu, při níž mohl přijít o život místní duchovní. Tím však výčet náhrobků v kostele sv. Martina nekončí. Šimák upozornil na tři další v chrámové lodi. Na jednom z nich byla tehdy patrná lebka s kostmi a nečitelný latinský nápis, další dva byly zcela sešlapány. Stejný osud potkal dva náhrobky poblíž předsíně. Zajímavý kámen byl objeven Šimákem v dlaždě pod věží a datován do 15. století. I když horní třetina náhrobku chyběla, zůstal zachován erb pánů z Hodic a část nápisu připomínající Jana z Hodic. Ten sídlil tehdy na tvrzi v Hodicích a majitelem zdejšího panství byl od roku 1398. Poslední a velmi krásný zachovalý náhrobní kámen z roku 1532 patří Kryštofu Vencelíkovi z Vrchovišť. Jeho fotografii pak uveřejnil Pátek ve Vlastivědě v roce 1901.


Nejvíce diskutovanou zdejší památkou je bezesporu kamenná kazatelna. Traduje se, že tady kázal Cyril a Metoděj. Legendu podpořil nález letopočtu na dolní části kazatelny : DCCCLXXXV, jinak 885. Podle Šimáka jde o " zbožné falsum ". Vše se mohlo odehrát během renovace kazatelny v roce 1884, kdy v kostele byly odstraňovány letité vápenné nátěry. Jinak dílo samé spadá údajně do období vladislavské gotiky. Tolik historik J. V. Šimák. Nám už nezbývá, než se do Třeště vypravit a vše uvidět na vlastní oči.


Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25