KAMENY KOLEM PANČAVY

Tak jako v celém okolí Jihlavy, tak také v okolí Pančavy probíhala v minulosti těžba stříbra. Po většině šachet a odvalů už není ani památky. Byly postupně buď zavezeny kamením z okolních polí nebo rumem z městských demolic. Nešťastně dopadla i kaplička naproti mlýnu, kde vyvěrala chladivá důlní voda. Pramen byl sveden do rour a kaplička přeměněna na skladiště nářadí.
Pokud jde o český název Pančava byl odvozen od pančování čili ředění vína vodou. To se dělo čas od času v každé hospodě a zdejší nebyla vyjímkou. Navíc většina návštěvníků měla peněz poskrovnu, neboť cesta na Brtnici pozbyla koncem 17. století na důležitosti a bohatí cestující směřující na Znojmo či Vídeň volili raději novou trasu na Stonařov.


Pokud bychom se vydali po staré cestě z Jihlavy do Pančavy nabídl by se nám pohled na první křížový kámen ještě přímo ve městě. Počátkem 50. let minulého století byl zasazen do betonové opěrné zdi nad znojemským mostem. Poprvé byl kámen popsán MUDr. Leopoldem Fritzem v roce 1894. Tehdy stál o něco níže, před domem čís.31 v bývalé Vídeňské ulici. Je na něm vyobrazen latinský kříž a pod jeho příčnými rameny kladivo a sekera. Badatel Josef F. Svoboda poznamenal, že se ke kameni váže pověst o zabitém řezníkovi. Vzhledem k tomu, že nedaleko od původního místa bývala hospoda a na kameni jsou vyobrazeny dva symboly, dost možná tady došlo k tragické bitce končíci smrtí více osob. Mohlo by jít o událost ze 7. června 1608 kdy byl před brtnickou branou zabit dvěma opilými bratry Heinrichovými horník Gittler a další dvě osoby byly smrtelně zraněny.


A pojďme dále po Brtnické ulici. Někde v místech u křižovatky s Tylovou ulicí stál kámen s křížem, nečitelým nápisem a dýkou. Poprvé byl popsán Fritzem a později Schwabem. V průvodci Jihlavou z roku 1937 je kámen uveden s letopočtem 1643. Škoda. Nápis nikdo nezaznamenal a kámen se ztratil. Patrně během výstavby zdejších obytných domů.


Další kámen stával v hlubokém úvozu bývalé polní cesty spojující dnešní ulice Brtnickou a U Dlouhé stěny. Poprvé byl registrován Fritzem v roce 1894. Později jej zaznamenal Schwab. Jednalo se o plochou žulovou desku s vyobrazením latinského kříže, pod jehož pravým příčným ramenem byla znázorněna dýka. Té využil vrah k loupežnému přepadení a potom z tohoto odlehlého místa bezestopy zmizel. Stejně tak zmizel i křížový kámen, po němž zůstal jen popis a fotosnímek z konce 19. století.


Zbývá trochu času a tak se ještě vydáme k záhadnému kameni, který stál v katastru nedalekého Sasova. Je o něm psáno v publikaci Pamětní kameny na Jihlavsku pod pořadovým čís. 45, kde je uveřejněna i jeho kresba. Mělo jít o prostou desku s latinským křížem stojící na konci modřínové aleje, před zahrádkářskou kolonií u bývalé střelnice. V popisu je mimo jiné uvedeno, že v minulosti kámen registrovali Fritz a Schwab, což není pravda. V jejich, ale ani v jiných souborech není tento kámen zaznamenán. Údajně byl viděn v roce 1996. O dva roky později jej pracovníci muzea v Jihlavě už nenašli. Přesto existuje v muzeu jeho fotosnímek. Obrázek záhadného kamene, který se náhle objevil a pak stejně rychle zmizel, jakoby se do země propadl.


Rád využívám této příležitosti a chtěl bych požádat všechny kdo se pohybují v těchto končinách a mohli by poskytnout jakoukoliv informaci o onom záhadném kameni. Snad si jej povšimlo víc lidí. A víc lidí, víc ví. Zvláště, když blízkou modřínovou alejí se kdysi chodívalo ke studánce s báječně studenou vodou "jako led". Ta se nacházela naproti samotě uvedené na mapě z roku 1780 coby Bergwerks-hütte, později Berghänsl. Huť na zpracování stříbra a pak hornický domek. Dnes je tu všude kolem záplava chat a klikatice plotů. A někde dole pod strání se klikatí říčka Jihlávka, která se v polovině 20. století rybkama jen hemžila ...



Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :

Ladislav VILÍMEK, Rounek 25