22.2.2008 | Nebylo jediné neděle, aby Pístovem neprocházela celá procesí Jihlavanů směřujících k výletnímu místu na Okrouhlík. Staří říkali Šamtajch, což bylo totéž, neboť šlo o zkomoleninu německého názvu starého hornického rybníku Scheibenteich uvedeného v jihlavských městských knihách v roce 1474 jako Scheibenkorpteichl.
První písemná zmínka o Pístovu se objevuje na listině krále Václava I. z roku 1234. Tehdy se psal PESTOW, později Pistaw, Pistau a na mapě obležené Jihlavy z roku 1647 je dokonce uvedeno Bistau. Odborníci se domnívají, že jde o název odvozený od osobního jména Píst čili Pístův dvůr, Pístov. Původně slovanská osada pak byla během stříbrné horečky osídlena německy hovořícími horníky a jejich doprovodem a až do poloviny 20. století zůstala převážně německou vsí.
Roku 1684 připadl Pístov městu Jihlavě. Jak to ve vsi vypadalo, o tom vypovídají lánové rejstříky jihlavského kraje z let 1671 až 1678. Celkem zde hospodařilo sedm sedláků a jeden grunt byl pustý. Známe i jejich jména : Georg Gleixner, Wentz Eckert, Marcus Proxsch, Barthel Böhm, Mathes Lang, Thoma Biezahl a Siemon Langk. V roce 1777 jim byly rozprodány pozemky zdejšího poplužního dvora.
Za zmínku stojí, že od 14. století byla voda ze zdejších rybníků dodávána dřevěným potrubím až do Jihlavy. Dokládá to v jihlavském archivu dochovaná pergamenová listina z 22. dubna 1389, ve které markrabě moravský Jošt uděluje jihlavským měšťanům právo užívat příjmů a poplatků z vodovodu, který byl zřízen ku prospěchu celé obce. Podíváme-li se na starý katastrální plán z 18. století, pak tam objevíme název Röhren Teich čili Vodovodní rybník a na soudobé mapě rybník Vodárenský. Je to stále tentýž, vybudovaný před více jak 600 léty západně od vsi a později posílený vodami dalších tří velkých rybníků. A právě pod tímto rybníkem stával ještě po druhé světové válce křížový kámen, který je v současnosti nezvěstný.
Na kámen upozornil poprvé Vilém Richlý z Mirošova ve svém spisku z roku 1885. Tehdy k němu poznamenal : Od nás před Jihlavou, pod hrází při Katovských loukách uvidíme zas polozarostlou plotnu s křížem a na něm letopočet 1592. Letopočet to nejstarší. Takto jest při samé Jihlavě a v nejbližším okolí velmi mnoho křížů na plotnách s dýky, kopí, šipkama, erby, noži atd. V roce 1892 se na uvedené místo vydal znovu a kámen nejen krátce popsal, ale také nakreslil. Přitom poopravil svůj první popis a na obrázku zcela zřetelně vykreslil letopočet 1594.
Dalším badatelem byl MUDr. Leopold Fritz. Ten ve své Sbírce z roku 1894 uvedl : Na silnici mezi Jihlavou a Hosovem vedle hráze malého rybníčku Röhrenteich nachází se kříž z přední plochou otesanou, lišejníky obrostlý a na temeni zvětráním poškozený. Nad zemí vyčnívá pouze 40 cm. Na příčných ramenech má vytesaný letopočet 1593. Přitom je zajímavé, že jeho spolupracovníci, v tomto případě kreslíři, pořídili krásnou kresbu tohoto kamene a na ramenech kříže znázornili letopočet 1594.
Posledním badatelem popisujícím uvedený křížový kámen byl JUDr. Emanuel Schwab v roce 1935. Kámen situoval správně do katastru obce Pístov, pod hráz rybníka Kernteich a správně četl letopočet 1594. Tady bych rád poznamenal, že popisovaný kámen se skutečně nacházel na louce pod rybníkem Kernteich, dnes Maškův rybník a nikoliv Röhrenteich, Vodárenským, jak uváděl Fritz. Louka, kde byl kámen zasazen, byla v 60. letech přeměněna na zahrádkářskou kolonii a není vyloučeno, že kámen tehdy zmizel neznámo kam.
Na začátku byl zmíněn rybník Okrouhlík. Dodnes tam nalezneme kámen s křížem a letopočtem 1593. Poprvé jej popsal MUDr. Fritz v roce 1894. Je zajímavé, že se v mnohém podobá shora popisovanému kříži od Pístova. Snad byl zhotoven stejným tvůrcem, kdo ví. Ani o jednom z nich se však nedochovala žádná pověst.
Články nám poskytuje a tímto mu srdečně děkujeme :
Ladislav VILÍMEK, Rounek 25
Dnes je 22.11.2024,
svátek slaví Cecílie, zítra Klement.
1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.