O SLAVNÉM VÍTĚZSTVÍ - JIHLAVA

Zde žil na počátku patnáctého věku rytíř Zikmund z Rokštýna. S jihlavskými měštany vedl stálé půtky. Když pak jeho přítel Heřman z Bukové byl v Jihlavě pro výtržnosti uvězněn, dohodl se s ostatními pány, že Jihlavu přepadnou. Stalo se tak na druhou postní neděli roku 1402. V temnu únorové noci připlížili se rytíři se svou čeledí tak tiše k městu, že je nikdo nezpozoroval. Bylo k půlnoci a město spalo tvrdým spánkem. Útočníci přiložili žebře a ostrve ku hradbám a zlezli je u minoritského kláštera. První z nich stáli již na klášterním nádvoří, když bylo město ze spaní probuzeno. Jakási žena hledala za hradbami zatoulanou krávu, spatřila nepřátele a probudila sousedy. Zároveň i jeden z mnichů, vida že je město přepadeno, vyskočil z okna své cely a prchal ulicemi na náměstí, volaje o pomoc. Brzy nato bily zvony na poplach a měštané vytáhli proti nepřátelům. Vedrali se do klášterní fortny a zatlačili nepřátele zpět. Několik srdnatých měštanů vyskákalo z oken do hradebního příkopu a nepřátele tisklo zezadu. Rozhořčený boj vzplanul na hradbách, zatím co ženy a dívky klečely na náměstí a vzývaly Boha o pomoc. Sedm nepřátel a čtyři měštané zůstali mrtvi na bojišti. Loupeživí vytíři však byli odraženi a dvanáct z nich bylo zajato a později za velké výkupné propuštěno.
Vítězství nad nepřáteli bylo do té doby každoročně oslavováno. Vždy na neděli Reminiscere (druhá neděle postní) vycházelo z farního chrámu slavné procesí přes náměstí k minoritskému klášteru. Za hlaholu zvonů v dýmu kadidla, kráčeli v čele průvodu kněží a mnichové z města a okolí, za nimi purkmistr, konšelé a mnoho lidí s hořícími svícemi a praporci. Po velké mši a slavnostní hostině obdržel každý duchovní tučného kapra a 1 groš. Tak tomu bylo plných 124 let až do roku 1526, kdy se procesí již nekonalo, a kapry byli podarováni nemocní v jihlavském špitále a chudí v městském chudobinci.


Konečně i tento zvyk upadl do zapomenutí. Připomíná jej dnes freska na pravé straně oltáře v minoritském kostele, odkrytá při opravě kostela v roce 1933, a obraz přepadení Jihlavy, uchovaný v muzeu Vysočiny.



Z knihy: LIDOVÉ POVĚSTI Z JIHLAVY A OKOLÍ (Karel Polák, 1993)