PODIVNÝ VZRŮST STROMŮ

Celé místo je udržováno a jsou tam vyšlapané pěšiny, což svědčí o oblíbenosti místních lidí k procházkám. Tyto zvláštní stromy jsou jen asi 10 metrů od cesty, rostou na ploše o průměru zhruba 50 metrů. Směrem ke středu této plochy jsou deformace častější, směrem k okraji je jich méně. Zvláštní je, že tímto způsobem rostou jen smrky a ostatní stromy vypadají normálně.

Pro řešení se objevila opět řada hypotéz.

K vyřešení záhady byli vyzváni i ti, kteří sbírají informace z nadsmyslových sfér, tzv. chanelingem. Podle R. Palky (1) jsou ony stromy symbolem usekaných hlav. Nahoru jdou jen ruce - tj. větve. Na místě prý zahynulo mnoho vojáků za prusko - rakouské války (1867).

Podle jednoho názoru ony stromy kdosi zasázel pohromadě, jakoby přilepené k sobě. Postupem času kmeny srostly v jediný kmen, ale poté jednotlivé stromy pak začaly růst zvlášť.

Podle mínění odborníka (2) je však tento názor naprosto nemyslitelný a nepřichází v úvahu. Pokud se připustí, že by došlo skutečně ke srůstu několika mladých stromků smrku, čehož se v praxi využívá např. u rostlin rodu Salix L., nedocílí se tak kompaktního a hladkého kmene. Při srůstu několika rostlin se také velmi často stává, že některá z nich uhyne, což by se projevilo i na kmínku a na některém ze smrků v lese by toto jistě bylo patrné, stejně tak místa srůstu jednotlivých kmínků. Tato alternativa není považována ani za teoreticky možnou.

Vysvětlení podivného růstu smrků je prosté. Nedlouho po založení porostu, což lze usoudit podle krátkého kmene stromů, byl nějakým způsobem, který dnes již těžko zjistíme, odstraněn terminál, resp. vegetační vrchol mladé rostliny smrku. (V tomto případě pravděpodobně smrku ztepilého – Picea abies L. KARST.).
Tím, že byl odstraněn vegetační vrchol, byla narušena apikální dominance stonku, která "zajišťuje" převažující růst hlavního výhonu a došlo k efektu, který se využívá např. při řezu ovocných dřevin. V tomto případě došlo k rozvětvení a vytvoření několika vrcholů, které si vzájemně konkurují a z tohoto důvodu není žádný z nich dominantní a nemůže převzít funkci terminálu. Po poškození mladých rostlin, pravděpodobně okusem zvěře, popř. olámáním lidmi atd., se dal stromek zachránit tím, že by byl eliminován růst postranních výhonů a vybrán pouze jeden, který by převzal funkci vegetačního vrcholu.

Jak se píše v knize (3), "apikální dominancí stonku rozumíme korelativní nadvládu vrcholu nad pupeny laterálními (axilárními) v úžlabí listů – vrchol tak více nebo méně zadržuje růst postranních větví, které se z axilárních pupenů tvoří. Stupeň apikální dominance a tím i větvení rostliny závisí především na vzájemném poměru jednotilivých typů rostlinných hormonů apikální dominanci zesilujících (auxinů) a zeslabujících (cytokininů). Proto odříznutí vrcholu stonku, kde se tvoří auxin, podporuje rozvětvení stonku."

Podle zjištění u místních občanů, byly stromy osekány z důvodu, aby tam mohla být bažantnice. (1)


Podle zprávy P. Nesnídala (KPU JI), R. Palky (1), J. Černého (Záblesk) (2)
(3) Procházka, S.: Botanika morfologie a fyziologie rostlin. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, 1998

Foto, nákres: (c) P. Nesnídal, 2002


(*) Lesík byl vykácen v roce 2003. Zůstaly pouze 2 stromy. Pozn. P. Nesnídal







Více fotek