POLNÁ – HISTORIE A VÝZNAMNÉ PAMÁTKY

Mezi pozdější majitele Polné patřil brněnský purkrabí Vikard z Polné, Jindřich z Lipé a Hynek Ptáček z Pirkštejna, dále syn Jiřího z Poděbrad Viktorin z Kunštátu, který Polné udělil významná privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. Polnou vlastnili Trčkové z Lípy, Valdštejnové, páni z Hradce i hospodářsky obratní Žejdlicové ze Šenfeldu. Roku 1620 zde na hradě při zemské hranici krátce pobýval i zimní král Fridrich Falcký.
Po bitvě na Bílé hoře přešla Polná konfiskací i následnou koupí do vlastnictví kardinála Františka z Ditrichštejna, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.


Kulturním a společenským centrem byla Polná pro široké okolí, zejména v době národního obrození. V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy.


Od roku 1798 se v Polné hrálo ochotnické divadlo, od roku 1808 pak již divadlo české. Město se také pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.


V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města. Do jejího života i dalších osudů města pak bohužel tragicky zasáhla v roce 1899 tzv. "hilsneriáda", v níž se statečně na obranu židů angažoval i pozdější prezident T. G. Masaryk.




Polná se za století své existence samozřejmě měnila. Původní trhová ves v místě dnešního Sezimova náměstí se rozrostla v město sevřené opevněním, později šance široce překročila a stále se rozrůstá. Do vzhledu města zasáhly velké požáry. V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven, v roce 1863 došlo k obrovskému požáru města, které po něm zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter.

Dnes je Polná příjemné menší město s četným drobným průmyslem, pěkným okolím, slavnou "mrkvancovou poutí", bohatým kulturním životem a památkami, které stojí za shlédnutí.



Polenský hrad ze 13. století, přestavěný renesančně a barokně. Po požáru r. 1794 již nebyl obnoven v původní velikosti. Dnes po probíhajících opravách se stává opět kulturním centrem, kde je Zámecká restaurace, kulturní sál, základní umělecká škola. Jsou zde umístěny i muzejní expozice.



Chrám Nanebevzetí panny Marie postavený na místě původního v letech 1700-1705 podle plánu Domenica ďAngeli. Trojlodní barokní bazilika je jedna z nejmohutnějších u nás. o požáru v roce 1863 znovu postavena věž podle návrhu architekta Schmoranze. Uvnitř bohatá štuková výzdoba, fresky a vzácné Sieberovy varhany. Děkanský úřad je v barokní budově z roku 1713 na místě starší renesanční budovy. Tzv. Kaplanka u děkanství je budovou bývalé školy a přiléhá k ní tzv. Školská brána.








Kostel sv. Kateřiny na kopci nad městem je z konce 14. století a byl několikrát přestavěn. Uvnitř jsou fresky z 15. stol. s náměty ze života Krista a sv. Kateřiny i další fresky od Jiříka Jircháře z poloviny 16. století.



Kostel sv. Barbory z let 1720-22 je hřbitovní barokní stavbou na půdorysu kříže. Uvnitř jsou fresky J. Czeregettiho. Věž byla po požáru obnovena v roce 1862. Nad branou hřbitova je plastika sv. Barbory, patronky umírajících.








Kaple sv. Anny s bývalým špitálem byly založeny mezi léty 1440-47 Janem Sezimou z Hochova pro dobročinné účely. Původní fresky z 15. století byly bohužel zničeny při radikální pseudogotické přestavbě na konci minulého století.


Měšťanské domy na náměstích mají většinou středověká jádra. Dům čp. 49 (U Rytířů) na Husově náměstí byl postaven Viktorinem z Kunštátu, v přízemí je hřebínková klenba. V průčelíkamenná deska s klečícím rytířem připomíná svatbu Hynka Bočka z Kunštátu s Kunhutou z Pernštejna v roce 1502. Některé prvky vedlejšího domu čp. 48 jsou dokladem tzv. románské renesance, také jsou v domě čp. 41 (U Slovana), kde ve středověku bývala polenská rychta.
V domě čp. 47 bydlela Božena Němcová. Na Sezimově náměstí je pozoruhodný dům čp. 2 s gotickým jádrem a přilehlou dolní branou z konce 14. století i rozlehlý dům čp. 9 (Stuartovský), ve kterém je dnes Husova knihovna.








Sochařské a kamenické práce jsou neodmyslitelnou součástí koloritu Polné. Jmenujme alespoň barokní sousoší Nejsvětější Trojice (tzv. statuje) z roku 1750 od V. Morávka a dětmi obdivnovanou nedalekou kašnu s hastrmanem. Na Sezimově náměstí je pěkná kašna se sochou Hébé od F. Moravce z 90. let minulého století. Na území města i v jeho okolí jsou četné pamětní kameny, kříže, kapličky i Boží muka.


Židovské památky tvoří pozoruhodnou součást města. Jde zejména o bývalé ghetto (nynější Karlovo náměstí) se synagogou z roku 1684 a rabínským domem s průchodem, kterým se dostanete na tzv. "rabínský plácek" se zajímavým domem čp. 538. Na opačné straně města je židovský hřbitov se zdí a branou. Nejstarší náhrobky pocházejí z konce 17. století.








Více fotek