POVĚST O BRTNICKÉM KOPCI – KOLÝBLU

Vozka i pán velice hubovali na tak nepříjemné počasí, zlostí kleli a hromovali, že je to právě na cestě potkalo. Když přijeli doprostřed lesa a hromobití se stále stupňovalo, tu vozka řekl: "Hrom aby do toho bil, že nás to na cestě potrefilo!" Tu se nad nimi zablesklo, ozval se veliký rachot a do kočáru uhodil hrom. Pod koly se otevřela země a vše se náhle propadlo pod zem. V upomínku stával na tom místě nízký kamenný kříž, na kterém byl dobře znatelně vytesaný kočár s koňmi. Zbytek velikého lesa byl vykácen v roce 1925.