POVĚST O ČERTOVĚ HRÁDKU - ROHOZNÁ

Víly, žijící v kamenném dvorci, lákaly a obluzovaly zbloudilé myslivce a pocestné, a tkaly před jejich užaslými zraky pavoučí niť k jejich srdcím. Když zmámení vešli do kamenného dvorce na Skalce, našli později lidé jejich mrtvá těla, pohozená v nedaleko rokli. Proto se odedávna lidé těmto místům vyhýbali. Darmo sedávaly víly za měsíšních nocí na Skalce a lákaly zbloudilce svým zpěvem. Jedné noci měla táborový oheň s velkým kotlen na starosti půvabná Kraťa. Její družky již odešly k odpočinku, jen ona sama přikládala pilně pod kotel, který stál na nádvoří pod hvězdnatým nebem.

Hledíc snivě do dáli, přála si Kraťa, aby prožila svádivou kratochvíli se synem člověka. Co tak stála v hlubokém zadumámí, přikradla se k ní černá postava a usedla si vedle ní k ohni. Nezvaný host začal své vypravování. Luciper jej poslal stavět hrad nedaleko odtud, protože si s čerty a jejich bujností nevěděl již rady. Čert se přiznal, že je stavitelem a že přišel hledati kámen na svůj hrad. Zdáli se ozvalo rachocení, to jak čerti nedaleko lámali a nosili kámen. Víla prchla do kamenného dvora, ale čertovský stavitel Hadra, jak se nazýval, také nemeškal. Usmyslel si, že k získání Kratiny lásky mu pomůže kouzelný nápoj. Hlučně zadupal a vznesl se v ohnivém oblaku na blízký vrch Čeřínek. Utrhl ze země zvláštní koření a připravil z něj nápoj. Pak se opět vznesl nad Kamenný dvorec a vmžiku, když Kraťa přiládala pod kotel, vlil z výše kouzelný nápoj do kotle. Z kotle pak začala vystupovat omamná dráždivá vůně. Kraťa neodolala, přistoupila ke kotli a napila se. Ihned pocítila kouzelné účinky nápoje lásky, tančila a skotačila, až kotel převrhla. Na místě pak vytryskl pramen, jehož voda způsobuje dosud ony kouzelné účinky čertova nápoje v lidském těle. Kraťa pak byla neodolatelně vábena ke svému huňatému společníku, který zapomněl na své stavitelské povinnosti a nechal čerty stavět pod dozorem nejstaršího z nich. Zatím noc valně pokročila, dunivé rachocení lámaného kamene ustalo, neboť jedenáct Luciperových vyslanců stavělo zdi. Celý pevný kamenný hrad v pustých lesích Vysočiny měl být hotov dříve, než kohout ráno zakokrhá.

Čerti se činili seč mohli, ale stavitel jim chyběl a proto pro něj poslali. Našli jej v objetí Kratině, a protože se obávali, že nebudou dorána hotovi, začli mu klnouti. Nastal lomoz a řev. Čerti vzteky bušili do kamene až nástroj ztupili. Pak teprve nebylo možno v práci pokračovat. Zlostí celí diví rozběhli se znovu pro stavitele. V tom však v Bateloě zakokrhal kohout. Rázem se vše utišilo. Čerti v okamžení prchli i se stavitelem Hadrou k Luciperovi do pekla. Jejich stížnost na čertovského stavitele nedokončeného čertova hrádku došla sluchu knížete pekel. Jak dopadla není známo, ale čerti už druhé noci nepřišli své dílo dokončiti, a proto Čertův hrádek dosud stojí nedokončen.