28.12.2006 | Více generací jednoho mlynářského rodu žilo na Šiškově, dnes Žižkově mlýně, v nejlepší shodě s obyvateli širokého okolí. Ze všech stran přijížděli sem povozy tažené koňmi i kravkami, jimž sedláci i chalupníci přiváželi pár pytlů obilí.
Pantáta mlynář se svým pomocníkem semleli je podle přání: žito na obyčejnou chlebovou mouku nebo"vejražku", pšenici na "jednotku", "dvojku", "nulku" nebo i krupici,
ječmen na kroupy malé i velké a zbývající otruby na"okal" pro dobytek. Příjemné bylo posedět v komoře u mlýnice, kde za klapotu mlýna mleči besedovali, vyměňovali si zkušenosti a dozvěděli se i mnohé novinky ze širokého okolí i z dalekého světa. Dveře zde byly otevřené nejen pro "mlynářské", jako byli prášci, stárci a sekerníci, kteří putovali světem, ale i jiným vandrovníkům. A jak ti všichni dovedli vyprávět o všem, co viděli, slyšeli, zažili, i o tom, co se očekává. Často také "prášili" vymyšlenými příběhy, v nichž se to hemžilo vodníky, strašidly, ohnivými muži i hejkadly.
Když se sem však přiženil nový mlynář, lakomec a nelida, vše se změnilo. Marně zde klepali na dveře pocestní, mlynář je vždy odehnal. Když zas jednou odehnal mlynářského pomocníka a dokonce na něj poštval psy, zželelo se ho mlynářce a vpustila ho tajně přes sklep do mlýnice. Mlynář se to však dozvěděl a počíhal si na něho na schodišti se sekyrou v ruce. Jednou ranou mu usekl hlavu, ta však ještě stačila proklít mlynáře i celý mlýn.
Mlynářka plná děsu po tomto činu utíkala k božím mukám, stojícím nedaleko mlýna při cestě z Vanova do Vanůvka, a zde klečíc prosila Boha za odpuštění. Prožitá trápení, dovršená hrozným mlynářovým zločinem, spolu s výčitkami svědomí způsobily, že zešílela.
Lidé se pak mlýnu vyhýbali, služebnictvo se rozuteklo a mnohá neštěstí stíhala prokletý mlýn. Zchudlý mlynář pak brzy na to zemřel a mlýn se začal rozpadat. Od těch dob ve mlýně straší. Jsou slyšet podivné zvuky, pohybují se kolem podivné postavy. Zvláště ve výroční den smutné události se ozývá naříkání a volání. To se hledají mlynářka a mlynářský pomocník, aby spolu navštívili mlýn a přivolali na něj nové pohromy.
O mnoho let později koupil opuštěný mlýn nový mlynář a od základů jej přestavěl. Nápis na kamenné desce nad vchodem dosud latinsky hlásá:
ANNO DOMONI 1793
HANG MOLAM FUNDITUS
AE DIFICARI CURAVIT
IOSEPHUS PROCHASKA MOLITOR ET EJUSDEM DOMUS
POSSESSOR
Což česky znamená: Léta Páně 1793 tento mlýn od základů dal postaviti Josef Procházka, mlynář a téhož domu majitel.
Dnes je 22.11.2024,
svátek slaví Cecílie, zítra Klement.
1. dubna se začal opravovat jeden z nejfrekventovanějších mostů v Jihlavě. Znovu průjezdný by měl být v říjnu.