STUDÁNKA PÁNĚ - JAVOŘICE

Sem do hlubokého lesa, kam ani nevedly cesty, se uchylovali v dávných dobách lidé pronásledovaní pro víru ze Studené i okolí, aby zde v tichu tajně čítali nepovolené knihy a posilnili se slovem Božím. Své víry se nechtěli vzdát a raději volili tuto nebezpečnou cestu, aby mohli vykonat po svém bohoslužbu. To oni nazvali studánku Studánkou Páně. Postavili u ní kamenný stůl a na tomto jednoduchém oltáři vždy stával vedle Bible kralické i zlatý kalich symbol jejich víry.
Jejich počínání však nezůstalo utajeno. Pronásledovatelé prohledávali les křížem krážem, dnem i nocí, až se jim podařilo dopadnout a odhalit je ve chvíli, kdy to nečekali. Byli právě shromážděni k bohoslužbě. Mnozí se dali na útěk, jiní propadli panice. Avšak kněz, dřív než se dal zajmout, hleděl uschovat to, co jim bylo nejdražší - kalich. V posledním okamžiku si vzpomněl na bezpečný úkryt, studánku, do které kalich vhodil.

Když o mnoho let později ustalo pronásledování nekatolíků, hledali jejich potomci ve studánce uschovaný kalich, ale nic nenašli. Po kalichu jakoby se zem slehla. Jedinou památkou, která tuto dobu připomíná, je kamenný stůl, který stojí u Studánky Páně dodnes.

Ještě v roce 1979 byl na dvířkách Studánky Páně tento nápis:


”Dle historických dokladů stojíme zde na místě všem věrným vyznavačům evangelia Kristova posvátném. Již od roku 1503 konaly se zde při každém pronásledování evangelíků tajné bohoslužební schůze. Zde čerpala se slova útěchy a posily, zde zvlažovala a utěšovala se mysl pro víru pronásledovaných.”

Historické doklady: Archivář Fr. Teplý, Dějiny Jindřichova Hradce a okolí 1.2. str.l45, r. 1927, MgPh J. Parmíř: Studánka Páně, vyd. Snaha v Jihlávce, p. Hor. Dubénky, 1930.
Dnes už bohužel tento nápis na studánce není.


Vypráví se, že i v pozdějších dobách bylo místo kolem Studánky Páně vyhledáváno těmi, kteří ze vsí prchali před drancujícími vojsky různých nepřátel. V minulém století se ke Studánce Páně začaly konat pouti a procesí jako k místu zázračnému. Vypravuje se také, že kterýsi člověk z Mrákotína porazil poblíž pramene strom. Přivezl dřevo domů, silný kmen uložil do stodoly a ráno, když jej přeřezali, spatřili na řezu kmene obraz Panny Marie. I vrátili kmen zpět, po okolních stromech pak rozvěsili další obrazy Matky Boží a nedaleko studánky vztyčili litinový kříž. Obrazy byly v nedávné době, která náboženství nepřála, zničeny, ale kříž dosud je na svém místě.

Křišťálová voda ve studánce je připravena osvěžit každého poutníka a spolu s kamenným stolem a litinovým křížem je stále svědkem minulých událostí. Kdo půjdeš kolem, postůj a vzpomeň na zde popsané události.