VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN A JIHLAVA

Působil v klášteře augustiánů u sv. Tomáše v Praze a později v Rožmitálu a na Karlštejně. V roce 1539 koupil v Praze dům a začal pomýšlet na sepsání kroniky. Dílo dokončil v roce 1541, kdy vyšlo tiskem prvních tisíc exemplářů. Svůj život plný nesnází a rozepří zakončil v klášteře dominikánek na Starém Městě Pražském dne 9. března 1553. Tolik Ottův Slovník naučný.


Od konce 18. století byla Kronika podrobena mnoha kritikám, neboť obsahuje celou řadu výmyslů a polopravd. Na druhé straně však, díky oblibě mezi lidmi, přispěla k udržení a záchraně českého jazyka právě v 18. století.


Co píše Hájek o Jihlavě?


Zpráv o našem městě není mnoho, pouhých šest událostí je považováno autorem za důležité. První je datována do roku 799 a týká se založení města "GEHLAWA MIESTO". A právě tento první zápis můžeme považovat za jeden z proslulých výmyslů kronikáře Hájka. Popletl jím hlavu nejednomu jihlavskému historikovi či kronikáři. Doslova napsal:


"Město bylo údajně založeno Karlem Velikým, zdejší Němci byli potomky Markomanů a Kvádů," jak to později rozvedl a zapsal Tomáš Pešina z Čechorodu ve své knize Mars maravicus vydané v roce 1677. Co vlastně Hájek napsal?


"Moravané spuntovavše se s Němci, ve velikém se počtu sebrali a do Čech na loupež pustiti se chtěli. Špehéře napřed poslali a sami také za nimi táhli. Špehéři navrátivše se oznámili, kterak Čáslav pevný sobě dům postavil, od kterého až do hor veliké udělal záseky. Nejen jízdní, ale ani pěší, žádný tam projíti nemůže. Moravané zastavivše se v jednom lese při vodě, dlouho se radili co mají činiti, až na tom se dohodli, aby tu na tom místě hned ohradu okolo všeho udělali a uvnitř boudy a sruby postavili. Někteří si pak místo tak oblíbili, že místo ohrady zdi vysoké stavěli, chtíce tu město míti. A když základy ke zdem kopajíce ven hlínu vybírali, mnoho tu ježků nalézali, a na ten čas, Čechové i Moravané, říkali ježkovi GEHLAK a od toho dali městu jméno GEHLAWA". (G bylo čteno jako J - JEHLAK a JEHLAVA - pozn. autora)


Hájkův výplod fantasie se tak stal později důvodem k velkým oslavám tisíciletého výročí založení města, které se konalo v červnu 1799 a trvalo několik dnů.


Bez povšimnutí by neměla zůstat ani dobrovolná ilustrace - dřevoryt, na kterém je vyobrazeno opevněné město u řeky a nad ním, na skále, jakýsi mohutný hrad. Ještě v nedávné minulosti byl hledán nejen v místech dnešního kláštera sv. Kříže nebo ve východní části areálu Městského úřadu v Hluboké ulici, ale i v bezprostředním okolí Jihlavy na skalnatých výběžcích. Marně...


Ladislav VILÍMEK, Rounek 25