VRAŽDA Z LÁSKY – MYSLIBOŘ

Pověst však vypráví, že v Mysliboři žil kdysi mládenec Alois, kterému říkali Ála. Vyučil se kolářem a ačkoliv jeho vozy, kolečka, trakaře i žebřiňáky dobře sloužily všem okolním hospodářům, měl Ála ctižádost vyrábět lepší věci, vozy a kočáry pro bohaté měšťany a panstvo. Vydal se proto do světa na zkušenou. Na svých cestách poznal Ála nejen dobré řemeslo, ale i veselý život pocestného vandrovního. Nejedna dívka naletěla jeho pěkným očím a slibům. Jednou z nich byla onšovská Marta, které Ála slíbil dokonce manželství, když zjistil, že má Marta našetřeno něco peněz. Ta byla tak zamilovaná, že mu své peníze půjčila, když jí slíbil, že se pro ni přijde, jen co se doma trochu zařídí.

Po svém návratu si otevřel dílnu, nakoupil nářadí a nabídl své služby telčským měšťanům a panstvu ze zámku. Zpočátku se mu vedlo dobře, na Martu si však ani nevzpomněl. Znovu začal žít veselým životem, vydělávané peníze utrácel v krčmách a pletl hlavu hezkým děvčatům.

Když se Marta nemohla ženicha dočkat, vydala se za ním. Brzy poznala, že mu naletěla, že ze svatby nic nebude. Chtěla, aby jí alespoň peníze Ála vrátil, ale ten se jí vysmál. Tu se Marta rozhodla nevěrného potrestat. Nasbírala jedovaté houby, upravila z nich jídlo, které Ála snědl a otrávil se. Když Marta viděla, že Ála v křečích a bolestech umírá, zjistila, že pro ni vlastně život již nemá cenu. Sama se šla udat a když pak stanula před soudem, nebylo třeba použít mučící nástroje, dobrovolně se k tomuto hroznému činu přiznala. Soudce vynesl rozsudek, předal ji katovi a ten ji pak na Oslednicích oběsil na šibenici.