ŽIDÉ V MÍSTNÍCH A POMÍSTNÍCH NÁZVECH V JIHLAVĚ A OKOLÍ

Zdejší Židovská ulice se počala formovat po roce 1345, kdy císař Karel IV. vyzval Jihlavské, aby přijali Židy do města. Od 15. století čteme v zápisech JUDENGASSE a na plánu města z roku 1876 VORDERE JUDENGASSE a HINTERE JUDENGASSE, Přední Židovská ulice a Zadní Židovská ulice. Po roce 1918 je již uváděna česky - ŽIDOVSKÁ ULICE. Za nacistické okupace byla přejmenována na HANS SACHSGASSE, pak na BROŽÍKOVU ulici a až nyní se vrátila ke svému historickému pojmenování Židovská ulice.


Severozápadně od města, poblíž dvora zvaného dodnes Stříbrný, se nacházela od 18. století do roku 1840 výrobna potaše. Patřila tehdy do katastru obce Zborná (Waldhof). Podle mapy Jihlavy a okolí, vydané na počátku 19. století, tvořilo toto místo několik objektů s názvem BEIM JUDEN. Není divu, kdo jiný se v širokém okolí touto výrobou zabýval, než právě Židé.


Dalším průvodcem nám bude rukopis z pozůstalosti MUDr. Leopolda Fritze "Křížové kameny v okolí Jihlavy", který vznikl v letech 1890 - 1895; u křížového kamene číslo 73 je následující text: "Na silnici jihlavsko - polenské, kde moravská část její se schází s českou, nedaleko Tří Židů, stojí kámen 90 cm vysoký..." V textu se dále uvádí, že na kameni je málo čitelný nápis, z něhož bylo možné v roce 1894 vyluštit snad slova HBSEINSEEL a pak ještě WOLF SIMON. Dost možná, že právě pomístní název U TŘECH ŽIDŮ má vztah k tomuto osudnému místu, kde došlo k tragedii, jejíž obětí byli putující Židé. Kámen však dosud nebyl nalezen a na pomístní název se zapomnělo.

Někdy v 17. století byl v katastru obce Velký Pěčín zřízen židovský hřbitov pro Židy z Telče a okolí. Okolní les se od té doby nazývá ŽIDOVEC.


Řada místních názvů se objevuje ve všech městech a městečkách, kde pobývali Židé. V Polné to bylo ŽIDOVSKÉ NÁMĚSTÍ i ŽIDOVSKÁ ULICE, v Telči ŽIDOVSKÁ ULICE (dnes Nádražní a Svatopluka Čecha). V Batelově se malé náměstíčko před synagogou nazývá ŽIDOVSKÝ PLÁCEK. V Brtnici měli Židé nejen ŽIDOVSKOU ULICI, dnes Legionářskou, ale i ŽIDOVSKÝ MOST a ŽIDOVNU (místo soustředěného výskytu židovských domů).


Většina místních i pomístních názvů zmizela. Vytratila se i atmosfera židovských ulic, židovských domů a židovských krámů či obchodů. Zůstalo něco málo fotografií, nepatrná hrst vzpomínek a nejméně Židů, kteří přežili nacistické běsnění a tiše chodí mezi námi...



Ladislav VILÍMEK