ZLÝ VRCHNÍ

Kdysi neměla peněz. Šla na zá­mek prositi pana vrchního, aby jí nějaký čas posečkal a že potom ráda zaplatí. Vrchní Lábor byl zlý člověk, bez smilování. Ihned poručil, aby vdova" zaplatila a protože neměla peněz, kázal vzíti vdově poslední krávu z chléva i zbylé potraviny.


Stalo se, jak poručil. Přišla čeleď že zámku a krávu odvá­děla. Ženy, jež všechno to viděly, přály vrchnímu všecko nejhorší. "Kéž by s ním po smrti čerti orali!" ulevila si mnohá.Lábor trápil lid ještě dlouho, avšak také umřel. Asi za týden po jeho smrti šel sedlák z Kalhova do Jihlavy. Bylo na jaře, ale země byla ještě zmrzlá. Když přišel na pole "Na rychtě", bylo již po půlnoci. Měsíček chvílemi vyšel z mraků a krajinu jasně osvětloval. Blíže se panským polím spatřil sedlák podivné divadlo. Dva statní čerti orali panské pole, pluh však netáhl dobytek, nýbrž nějaký člověk.Sedlák se zachvěl a ustrašeně hleděl na celý výjev. Čerti" nedbali a pobízeli člověka ranami i slovy. Od pluhu jen jiskry' chvílemi lítaly.


Pojednou sedlák slyší: "Přetáhni víc toho Lábora!" Leč druhý čert odsekl: "Popožeň ho ty, mne už ruka bolí! Pře­táhl jsem ho, až má kůži sedřenou".Více sedlák neslyšel. Vzpamatoval se a jak nejvíce mohl, utíkal domů. Přiběhl skoro polomrtvý a téhož dne ještě skonal. Z jeho vypravování seznali lidé, jaký trest stihl zlého a nenávi­děného vrchního Lábora.



(Z Větr. Jeníkova)

B.Beneš.