Kostely

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Minoritský románsko-gotický kostel byl postaven krátce po roce 1250. Z nejstaršího období jsou obvodové zdi, klenby lodí a tři páry hmotných arkád. Jde o trojlodní baziliku s krátkou příčnou lodí, dlouhým kněžištěm a věží z poloviny 14. století, která nemá základy a stojí nad křížením lodí. V interiéru cenné výmalby a plastiky světic. Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť á opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena - díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu.

Kostel svatého Ignáce

Barokní kostel z let 1680-89, jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem, postaven italským stavitelem Jacopo Braschou. Rozměrná nástropní freska z roku 1717 od K. Töppera, barokní vyřezávaná kazatelna od Tobiáše Süssmayera z roku 1771. Pýchou kostela jsou dvě unikátní gotické plastiky – Pieta z konce 14. století a tzv. Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného z poloviny 14. století.

Kostel svatého Jakuba

Původně raně gotický farní kostel z roku 1257, přestavěný na přelomu 14. a 15. století. Jde o trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem a dvěmi nestejně vysokými věžemi v průčelí. Počátkem 14. století byla postavena severní – strážní – věž, vysoká 63 m. Asi o sto let později byla postavena jižní věž – zvonová, která byla postupně snížena, protože se začala vyklánět ze své osy. V ní je zavěšen zvon Zuzana z roku 1563, jeden z největších u nás (výška 1,82 m, průměr 2,3 m, hmotnost 7084 kg). V interiéru vrcholně gotické plastiky sv. Kateřiny a sousoší Piety z doby před rokem 1400 vedle několika dalších a zlacená renesanční křtitelnice z roku 1559.

Kostel Povýšení sv. Kříže

Gotický kostel z roku 1247 s gotickým portálem jako součást dominikánského kláštera zrušeného za vlády Josefa II. Ve 13. století byly dokončeny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk, zaklenutí kostela se uskutečnilo až v 80. letech 14. století pod vlivem stavební hutě Petra Parléře. V roce 1871 byl kostel zrušen a předán armádě k užívání až do roku 1947. Dnes slouží kostel Církvi československé husitské.

Kostel svatého Jana Křtitele

Kostel patří k nejstarším dochovaným kamenným stavbám na Jihlavsku. Byl postaven krátce před rokem 1200, což dokládá nález románských základů presbytáře. V druhé polovině 13. století získal raně gotickou podobu. V závěru 15. století bylo vybudováno nové kněžiště se síťovou klenbou, na počátku 17. století byla provedena renesanční přestavba – zdi lodi byly zvýšeny a ukončeny klenbou s lunetami. Dnešní podoba kostela je výsledkem barokní přestavby z konce 18. století. U západního vchodu je obraz spícího horníka, připomínající zašlou slávu jihlavského dolování stříbra.

Kostel svatého Pavla

Novogotický evangelický kostel byl postaven podle návrhu A. Netsche a byl pojmenován na počest protestantského kazatele Pavla Sperata, který působil v Jihlavě v letech 1522-23. 15. srpna 1875 byl položen základní kámen a k slavnostnímu vysvěcení došlo 18. října 1878. Kostel měl původně dva zvony, jeden z nich byl zabaven v roce 1916, druhý slouží dodnes. Roku 1903 bylo instalováno plynové osvětlení, v roce 1913 byl upraven do dnešní podoby. Po částečných opravách v letech 1928, 1949, 1975, byla v roce 1995 opravena fasáda a v roce 1999 instalovány nové věžní hodiny.