Historie, dějiny a vývoj města

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava je v Jihlavě provozována již od roku 1909. Rozvoj železniční dopravy na sklonku 19. století si vyžádal dopravu cestujících na 3 km vzdálené nádraží. To byl v tehdejší době hlavní důvod pro zřízení elektrické pouliční dráhy. V roce 1906 rozhodla městská rada o zahájení výstavby elektrárny a elektrické pouliční dráhy. O tři roky později – 26. srpna 1909 proběhlo slavnostní zahájení provozu elektrické pouliční dráhy. Jediná linka vedená od Hlavního nádraží na náměstí byla jednokolejná o celkové provozní délce 2 710 m s největším sklonem tratě 78 promile.

Postupně na této lince jezdily 4 motorové vozy, 2 osobní vlečné vozy a 1 poštovní vlečný vůz. Tento vozový park nedoznal podstatných změn až do jeho zrušení v roce 1948. První městský autobus byl pořízen v roce 1942. Jednalo se o autobus ŠKODA 706, který jezdil s vlečným vozem a zajišťoval spojení Jihlavy s Bedřichovem. Po zrušení elektrické pouliční dráhy v roce 1948 (poslední tramvaj jela z náměstí dne 12. listopadu 1948) byl zahájen 19. prosince 1948 provoz dopravy trolejbusové. Trolejbusy typu VETRA/ČKD jezdily po trase Masarykovo náměstí – Hlavní nádraží v intervalu 10 minut. Linka byla označena písmenem „A“. Postupně docházelo v souladu s rozvojem města ke zřizování nových linek jak v trolejbusové, tak v autobusové trakci.

Jihlavské městské lesy

Tradice městských lesů je tak stará jako města samého. Lesy umožnily středověký rozvoj hornictví, později zásobily palivem kvetoucí průmysl soukenický a v přítomné době daly vzniknout i renomovanému dřevoprůmyslu ve městě.

Asi mezi roky 1238 a 1240 bylo u Jihlavy objeveno stříbro. Tato událost radikálně změnila tuto doposud zapadlou, řídce osídlenou periferii. Rychle roste královské horní město. Poprvé ve střední Evropě se zde kodifikuje horní právo. V tomto horním právu (asi z roku 1249) je zapsáno, že báňští podnikatelé byli oprávněni brát si volně z okolních lesů potřebné dříví a vrchnost, na jejichž pozemcích se dolovalo, obdržela za to 32 díl výtěžku z dolů. Toto opatření vedlo k dočasnému zpustošení lesů v okolí dolů a ke starostem s obstaráváním dalšího dříví. Dřevorubci, kácící stromy pro doly, les vůbec nešetřili, neexistoval totiž žádný orgán, který by se touto činností nebo obnovou lesa zabýval. Ustanoveni byly sice "lovčí a hajní", ti se ale více zabývali lovem a neoprávněnou těžbou. V jihlavském městském právu (asi 1249), jsou zaznamenány vysoké peněžní tresty, které měl hajný uložit, jestliže někoho přistihl neoprávněně porážet strom.

V tomto století je založena většina dnešních vesnic. Osídlenci si při opatřování větších ploch pro svá pole a osady práci ulehčovali: les spálili a popelem pohnojili nově získanou ornou půdu. Někdy les likvidoval pasoucí se dobytek, až zbyly jen pastviny s ojedinělými starými stromy a spaseným podrostem. Vyklučování nebylo rovnoměrné, mnohde zůstaly mezi poli a loukami drobnější lesíky. Odlesnění probíhalo také na místech těžby stříbra v lesních komplexech. Horníci, usazení v odlehlejších místech, potřebovali pro svou činnost dřevo, ale také drobná políčka. Jejich dobytek spásal okolní paseky, některé se proměňovaly v louky. Tak se neustále zvětšoval rozsah odlesnění. | Celý článek ›

Jihlavské špitály

Nejstarší písemný doklad o jihlavském špitálu uložený ve Státních okresním archivu v Jihlavě je pergamenový list ze dne 24. dubna 1427. Albrecht, vévoda rakouský a markrabě moravský, dává židovskou školu v Jihlavě špitálu a chudým lidem tam bydlícím. O pár let později, 16. června 1434 pak vydává další list, kterým dovoluje jihlavským, aby postavili špitál s kaplí a nadali jej statky na vydržování kněží, chudých a nemocných. Zůstalo však jen u tohoto listu. Stavba se uskutečnila až po čtyřiceti letech a na zcela jiném místě, ve Špitálské ulici v roce 1470. Tak vzniká špitál s kaplí sv. Alžběty. | Celý článek ›

Papírna v Jihlavě

První papírna v českých zemích byla zřízena údajně v Chebu v roce 1370. Historicky však není doložena a nejstarší známé české privilegium k výrobě papíru bylo uděleno až Vladislavem II. Jagellonským v roce 1499. Papír se tedy u nás vyrábí již plných 500 let. Z moravských papíren je pravděpodobně nejstarší v Olomouci, o níž je první písemná zmínka v roce 1521. Pokud jde o jihlavskou papírnu, je poprvé zmíněna v listině z 12. dubna 1540 a byla postavena ve Starých Horách na české straně řeky Jihlavy. V listině, uložené v jihlavské Státním okresním archivu, prodává purkmistr a rada města papírníku Johannu Freyovi část řeky Jihlavy s jezem a loukou a zavazuje se dodávkou dřeva na stavbu papírny. Frey pak uznává město za vrchnost a zavazuje se platit ročně úrok 10 kop grošů českých. | Celý článek ›