Významné historické památky

Hradby, opevnění

Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť á opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena - díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu.

Brána Matky Boží

Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění - na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prochází brána prochází gotickými i renesančními úpravami, až se vyvine do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obranými systémy bylo v roce 1862 zbouráno. V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Ovšem koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž a malé muzeum jihlavského podzemí a dolování.

Katakomby, podzemí

Jihlavské podzemí tvoří další významnou památku města. Jeho celková rozloha je 50 000m2 a délka přibižně 25km, což jej činí druhým největším podzemním labyrintem v ČR hned po Znojmu. Chodby jsou raženy ve skále pod celým městem a místy i v několika podlažích pod sebou. Jednolivé chodby jsou raženy v hloubce od 2 - 14 metrů. Praktická stavba začala ve 14. století, kdy měšťané začali ve velkém rozšiřovat svoje sklepy. Ražbu prováděli místní zkušení havíři. Hlubší prostory se hloubily v pozdějších dobách (16. - 17. století). Za druhé světové války sloužila část chodeb jako letecký kryt. Dnes je většina tunelů odborně zpevněna a veřejnosti je přístupno cca 10km podzemních chodeb.
Známá je tzv. svítící chodba, krátký úsek katakomb, jehož stěny ve tmě svítí slabě nazelenalým světlem. Příčiny tohoto jevu dlouho nebyly uspokojivě objasněny, nyní je však zřejmé, že se jedná o fosforeskující chemický nátěr. V současnosti je svítící chodba populární turistická atrakce, někteří lidé však věří, že se v jejím okolí odehrávají paranormální jevy. | Celý článek ›

Morový sloup

Byl postaven v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií. Na jeho místě stávalo ve středověku popraviště, později pranýř. V jeho blízkosti je umístěna pamětní deska Evžena Plocka, který se v roce 1969 nedaleko odtud upálil na protest proti sovětské okupaci.

Historické centrum

Centrem historické části je Masarykovo náměstí, které svou rozlohou patří k největším historickým náměstím u nás. Jeho obdélný tvar a pravidelná síť okolních ulic byly určeny stavebním řádem krále Přemysla Otakara II.

Většina domů původně měla podloubí, které zaniklo při přestavbách v průběhu 14. století. V dalších staletích byly domy přestavěny v renesančním a barokním slohu a nakonec většina z nich získala klasicistní průčelí.

Raně gotická architektura se zachovala jen ve fragmentech a stopy po bývalém podloubí si můžeme prohlédnout v domech čp. 7 a 66-67.

Roku 1983 uprostřed náměstí vznikla stylově zcela nevhodná budova obchodního domu, která narušila jeho historický vzhled. Původně na tomto místě stával podlouhlý blok gotických domů, které sloužily především jako kupecké krámky.

Dominantní stavbou je zde barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly, který vznikl v letech 1683 až 1689. Jednolodní kostel s dvěma věžemi vyniká bohatě zdobeným interiérem a cenným vnitřním zařízením.

Nástropní freska je dílem malíře Karla Teppera z roku 1717, barokní kazatelnu vytvořil roku 1771 Tobiáš Süssmayer. Cennou součástí interiéru je gotická socha Ukřižovaného (tzv. Přemyslovský kříž) pocházející z poloviny 14. století.

Ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej. V současné době je v ní umístěna městská knihovna. Na nádvoří koleje se nachází vstup do jihlavského podzemí, které patří mezi nejzajímavější památky na území města.

Obdivuhodný je zejména rozsah podzemních chodeb, neboť celková délka 25 kilometrů je řadí po znojemských katakombách na druhé místo v České republice.

Chodby jsou vyraženy ve skále až ve třech podlažích a vznikaly od 14. do 17. století jako skladovací prostory obchodníků a řemeslníků.

V blízkosti kostela sv. Ignáce z Loyoly stojí budova radnice, která je jednou z nejvýraznějších staveb na náměstí. Vznikla postupným spojením tří raně gotických domů, v 16. století byla přestavěna, v 18. století zvýšena o jedno patro a doplněna mansardovou střechou a věžičkou.

Před radnicí byla 5. července 1436 slavnostně vyhlášena Basilejská kompaktáta, jimiž byly ukončeny husitské války v našich zemích. Ve dvou cenných historických domech na náměstí se nachází Muzeum Vysočiny založené roku 1892. Expozice muzea jsou věnovány přírodě a historii Vysočiny a dějinám města.

Okolí historického náměstí

Východně od Masarykova náměstí stojí kostel sv. Jakuba Většího, jehož věže tvoří zdaleka viditelnou dominantu města. Byl založen roku 1257 jako trojlodní halová stavba s presbytářem.

Začátkem 14. století vznikla jeho 63 metrů vysoká severní věž, která městu původně sloužila jako věž strážní. Roku 1991 byla věž zpřístupněna veřejnosti a návštěvníkům poskytuje nádherný výhled na historickou část města a jeho okolí.

V polovině 14. století byla ke kostelu přistavěna jižní věž, která však posléze musela být snížena na dnešní výšku 54 metrů, neboť se začala vyklánět ze své osy.

Ulice Matky Boží končí na okraji historického centra bránou Matky Boží, jedinou zachovalou bránou středověké Jihlavy. Byla postavena kolem poloviny 13. století spolu se opevněním města a na začátku 16. století ji nahradila pozdně gotická brána s vyšším průjezdem.

Po požáru roku 1551 byla zvýšena o renesanční nástavbu 4. a 5. patra. Brána je veřejnosti přístupná, v mezipatrech jsou pořádány výstavy, z koruny je pěkný výhled na město.

Mezi historickým centrem města a severovýchodně ležícím sídlištěm se rozkládá lesopark Březinovy sady, který byl založen roku 1824 díky sbírce jihlavských měšťanů a na počátku 20. století rozšířen do dnešní velikosti.

Jeho součástí je i Zoologická zahrada založená roku 1957, v níž si návštěvníci mohou prohlédnout asi 100 druhů zvířat. Za severním okrajem města se zdvíhá vrch Rudný, jehož zalesněnými svahy vede okružní Hornická naučná stezka.

Jejím účelem je seznámit návštěvníky s někdejší hornickou slávou města. Začíná a končí u stanice městského autobusu č. 5 a na délce 6 km má 10 zastávek.